T

technika - ve výtvarném umění mluvíme o malířské nebo sochařské technice. Označujeme tak použitý výtvarný prostředek (v malířství např. akvarelové barvy, olejomalbu, pastel, v sochařství sádru, pálenou hlínu, kovy). Grafickými technikami jsou např. linoryt, dřevoryt, suchá jehla atd.)

téma - označuje podobně jako námět nebo syžet, skutečnost (předměty, postavy, děje) tvořící základní záměr uměleckého díla

tematická malba - ve výtvarné výchově tak označujeme úkoly, ve kterých zobrazujeme určitý děj (např. kolotoče, cirkus, co jsem zažil o prázdninách). Tematické práce odlišujeme od volného kreslení podle modelu (studijní kresby), od dekorativních prací podle modelu (studijní kresby), od dekorativních prací i od navrhování užitkových předmětů (design)

tempera - druh barvy používané umělci i žáky ve školách. Tempery se prodávají v plechovkách nebo tubách a ředí se vodou. Malíři používají různé druhy temper; do některých je přidáváno našlehané vejce, do jiných kasein, do dalších trocha oleje. Tempera se po zaschnutí nemá vodou rozpouštět a tím se liší od kvaše a klihových či plakátových barev.

texty v obraze - někdy objevíme obrazy doprovázené vepsanými texty (např. jmény zobrazených osob). Některá výtvarná díla jsou tvořena zpracováním textů nebo jednotlivými písmeny.

textil - látka vytvářená tkaním (texto = latinsky tkát).

textura - kvalita povrchu, povrchové vyznění struktury, charakterizována mírou drsnosti, hladkosti. Např. označení pro povrch malby, kde prosvítá malířské plátno nebo kde jsou patrny stopy štětce. 

tisk - ve výtvarném umění nám jde o tisk umělecký užívaný grafiky. V grafických lisech jsou tištěny grafické listy. Rozlišujeme přitom několik druhů tisků:

• tisk z výšky  (např. linoryt, dřevoryt)
• tisk z hloubky (např. suchá jehla)
• tisk z plochy (např. litografie)
• sítotistk (seriografie)

tiskátka - ve výtvarné výchově tak označujeme vlastnoručně vyrobená "razítka" z lehce dostupného materiálu (např. z brambor nebo z gumy na vymazávání tužky).

tón - nezní jen v hudbě, ale také v malířství hovoříme o barevných tónech. Označujeme tak rozdíly barev (červená, zelená, žlutá, hnědá atd.). Světlost či tmavost tónů barvy nazýváme odstín, cizím slovem valér.

transparentní - průsvitný

tuha - cizím slovem grafit. Hornina, ze které je možné řezat tenké tyčinky zanechávající na papíře šedou stopu, čáru. Dnes se tuha vyrábí uměle a tvoří základ různých druhů tužek. 

tupování - vytváření barevné plochy pravidelnými doteky - nikoliv tahy - polosuchého štětce či hadrového smotku, tamponu.

tuš - původně druh černého "inkoustu" vyrobeného v Číně ze sazí rozetřených v řídkém slabém lepidle. Dnes je to běžný prostředek ke kreslení. Tuše se vyrábějí v různých barvách.

tužka - nástroj na psaní a kreslení. Tužky se liší různou tvrdostí; technici rýsují tvrdými tuhami, malíři dávají přednost tužkám měkkým. Tužky se vyrábějí v mnoha stupních tvrdosti:

• B (z anglického black) - měkké (na kreslení), jsou označeny 1B (nejtvrdší) až 6B (nejměkčí)
• HB - střední tvrdost (na psaní)
• H (z anglického hard) - tvrdé (na rýsování). 2H až 5H (nejtvrdší)

tvar - viz forma