M

makulatura - odpadový popsaný nebo potištěný papír.

malba - hlavní součást malířství. Důležitým rysem malby je práce s barvou. Malba se liší od kresby tím, že není založena na liniích, ale na barevných plochách a přechodech světlých a tmavých míst. Dojem prostoru nebo objemu modeluje pomocí světla, stínu a barevného tonu. Více viz valér, valérová malba. Malířství užívá techniky akvarelu, tempery, olejových barev, kvaše, enkaustiky, pastelu, patří sem i sgrafito, freska nebo seco fresco, mozaika, malba knižní (iluminace) nebo na skle (vitráž). Podkladem může být papír, plátno, dřevo, kov, sklo, stěna atd.

malířství - obor výtvarného umění, který zahrnuje malbu, kresbu a grafiku.

manýra (z italského maniera = způsob) - termín je užíván ve významu styl, způsob tvorby. 

manýrismus - označení pro výtvarné umění pozdní renesance (asi od r. 1520 do konce 16. století). Nedostižným vzorem umělců tohoto období se stal Michelangelo Buonarroti, jehož způsob tvorby byl natolik dokonalý, že celá následující generace se snažila tvořit tak, že bude jeho dílo napodobovat, a tím se mu může přiblížit. Významné umělecké centrum vzniklo kolem roku 1600 v Praze na dvoře Rudolfa II. 

marína (z latinského mare = moře) - označení pro obrazy moře nebo mořského pobřeží. Často jsou hlavním námětem lodě, přístavy, námořní bitvy, výjevy z rybolovu. Největší obliby dosáhly v nizozemské malbě 17. století. 

maska - součást kostýmu herce, tanečníka, kouzelníka atd. zakrývající obličej a propůjčující svému nositeli jinou pdoobu

materiál - hmota, ze které je utvořeno umělecké dílo (např. sochařské materiály jsou kámen, dřevo, kov a další)

matrice (z latinského mater = matka) - deska, ze které se tiskne grafický list. Může být ze dřeva, z kovu nebo z jiného materiálu. Bývá zpracována řežbou, rytím nebo leptáním.

medaile (z italského medaglia = pamětní mince) - kovový kotouč s výtvarným reliéfním řešením přední i zadní strany (avers, revers) vzniklý buď ražbou, nebo odléváním (u nás např. Otakar Španiel, autor mince první československé koruny).

medailón - obraz nebo reliéf v kulatém nebo oválném rámu. Užíval se i jako dekorace v architektuře. V renesanci se stávají oblíbenými miniaturní medailónky s portréty.

metafyzická malba - vzniká jako reakce na futurismus a současně na něj navazuje v pojetí techniky a odcizenosti člověka. Hlavním představitelem je de Chirico. Jeho dílo vyjadřuje nehnutost, klid, ticho, postavy jsou tajuplné, jakoby stroje bez života. K podobnému pojetí dospěl i Carra. Metafyzická malba byla první předzvěstí surrealismu - neskutečnost, fantazie, zneklidňující předměty odkazující do říše snů. 

mimesis (z řeckého mimesis = obraz, zobrazení, napodobení) -  termín z antické estetiky (Platon a Aristoteles), který vyjadřuje podstatu umělecké tvorby jako zobrazování či napodobování přírody, skutečnosti. Nejde přitom o pouhou kopii reality, ale zobrazení pravděpodobného v uměleckém pojetí tvorby. 

miniatura - označení pro obrazy malého formátu, které se rozšířily od 15. století. Malba miniatur si získala i velké umělce (H. Holbein). Termínu se užívá i jako synonyma pro knižní malbu. 

minimalismus (z latinského minime = nejméně) - nebo též minimal art, malířský směr, jenž vznikl koncem 50. let v Americe. Pro tvorbu užíval jen omezené výrazové prostředky abstraktní malby (geometrické tvary s hladkými barevnými plochami), tím se hlásí ke geometrické abstrakci meziválečné (Jansen, Noland. Baer, Shapirová) 

mobil (z latinského mobilis = pohyblivý) - pohyblivý sochařský výtvor, plastika, kinetický objekt, jehož jednotlivé části jsou spojeny tak, aby se mohly pohybovat. Do pohybu jsou uváděny proudy vzduchu, skrytým motorem atd. Tak se dostává do díla pohyb (podobně se o to pokoušeli futuristé). Nejjednodušším mobilem je kyvadlo. Toto umění bývá také nazýváno kinetické. Ve 30. letech vytvářel mobily např. A. Calder. K těmto proudům se vrátilo umění 60. let dvacatého století. 

modelace - viz stínování

monochromní malba  (z řeckého monos = jediný, chroma = barva)  - jednobarevná malba, dílo vytvořené jenom v jednom barevném odstínu

monografie - odborné dílo věnované jedné otázce, osobnosti, např. kniha zaměřená na dílo jednoho umělce, jeden výtvarný směr atd. 

monolit (z řeckého monos = jediný, lithos = kámen) - sloup nebo socha vytvořené z jednoho kusu kamene (např. monolit z Mrákotína na Pražském hradě jako památník obětem 1. světové války, vysoký 16 m a 38 cm).

monotyp (z řeckého mono = jediný) - výtvarná technika na pomezí malby a grafiky - otisk obrázku. Na hladkou podložku (kovovou desku, sklo) je hustou barvou namalován obraz, který je pak obtištěn na papír. Tato technika umožňuje pouze jediný otisk.

montáž - spojování jednotlivých prvků do nového celu. Ve výtvarném umění je montáž používána např. ve fotografii (fotomontáž) a objektové tvorbě. 

motiv (z latinského motivus = hýbající) - námět uměleckého díla, základní prvek jeho obsahové výstavby, hlavní myšlenka díla; motiv ovlivňuje námět (např. jablka jsou motivem zátiší s ovocem, postavy andílků bývají jedním z motivů sochařské výzdoby oltáře).

mozaika - název pro výtvarnou nástěnnou techniku. Z drobných kamínků, úlomků skla, kousků glazované keramiky a jiných materiálů se skládá obraz podle předlohy na kartonu. Mozaika se užívala už v nejstarších kulturách, největšího rozmachu dosáhla v antice a raně křesťanském umění. Nejstarší mozaika u nás je tzv. Zlatá brána na chrámu sv. Víta v Praze. 

múzy dcery boha Dia, které byly průvodkyněmi boha umění Apolóna. Působily blahodárně na různá umění. Své funkce měly rozděleny.

mystický (z latinského mysticus = tajemný) - usilující o spojení s božskou podstatou, s absolutnem. Náměty uměleckých děl mají tak náboženský charakter.