P

paleta - dřevěná nebo plastová deska používaná malíři k mísení barev. Drží se v levé ruce. Slovem "paleta" můžeme označit i výběr barev, kterých umělec užívá (např. paleta malíře Pabla Picassa byla založena na pouhých sedmi barvách).

památník - ve výtvarném umění socha nebo stavba postavená na památku osob a událostí

panorama - obraz doširoka otevřené krajiny nebo pohled na celé město viděný z vyvýšeného nebo hodně vzdáleného místa (např. panorama Pražského hradu viděné z vltavského nábřeží)

pasparta (z francouzského passe par tous = hodí se na všechno) - široký papírový rámec kolem kresby nebo malby. Chrání je před poškozením a současně vyplňuje místo mezi dřevěným rámem a výtvarným dílem. Paspartujeme kresby, grafické listy, akvarely, ale nikoliv olejomalby.

pasta - hustá barevná hmota, kterou umělec vytlačuje na paletu z tuby

pastel - jemná barevná křída, obvykle kulatá tyčinka; název pro malbu vytvořenou pastely. Tato malířská technika je hojně užívaná od dob baroka. Malba se provádí na drsnější povrch bílého nebo i zatónovaného papíru. Barevné čáry nebo plochy se dají roztírat a vytvářejí lehké přechody. Celá technika má velmi vzdušný charakter. Po dokončení práce je vhodné chránit malbu před dalším nechtěným rozmazáním fixativem, který se rozpráší po povrchu malby. Pastel se stal oblíbený v tvorbě impresionistů (E. Degas).

pastelka - tužka s barevnou tuhou

pastózní malba - malba silnými nánosy barev, ať už provedený štětcem nebo špachtlí nebo také přímo z ruby. Dává obrazu zvláštní, téměř reliéfní strukturu. Opakem je průsvitná malba lazurní.

patina - umělé docílení jiného nebo starobylého vzhledu. 

performance (z anglického = konání, provedení, předvedení) - umělecká akce před diváky, která se uskutečňuje jako divadelní představení, tzn. výtvarník-performer se předvádí před diváky jako herec na rozdíl od akcí neveřejných, zachycených jen na filmu nebo fotografii. 

pero - nástroj (nejčastěji kovový) vhodný ke psaní nebo kreslení (viz perokresba). Zvláštním druhem pera užívaného výtvarníky je redisovo pero, které končí kulatou ploškou a zanechává silnou stopu.

perokresba - kresba provedená perem (brkovým, rákosovým, kovovým). Obvykle se vyznačuje zřetelnými liniemi (obrysy) a ostrým rozlišením světlých (bílých) a tmavých (černých) plošek. Je to technika velmi nesnadná a vyžaduje pevnou a jistou ruku. Modelace je dosahováno buď šrafováním nebo lavírováním. Mistrem perokresby byl např. Rembrandt, u nás pak Mikoláš Aleš nebo Max Švabinský.

perspektiva (z latinského perspectus = průhled) - způsob, jak lze kresbou znázornit trojrozměrný prostor na ploše papíru (plátna, stěny). Jde o zrakový klam, který napodobuje to, co skutečně vidíme - zmenšování "předmětů" do dálky, zdánlivé sbíhání rovnoběžek, ubývání detailů atd. Malířská perspektiva se snaží barvou rozlišovat předměty v popředí a v pozadí (např. louka v popředí je jasně zelená, na vzdálených kopcích se jeví modrá).

piedestal (z francouzského podstavec) - podstavec pro sochu, sloup nebo pilíř.

pieta (z latinského pietas = zbožnost) - námět obrazů nebo soch, kdy matka Panna Marie drží v náručí mrtvého Ježíše Krista.

pigment (z latinského pigmentum = barvivo) - označení pro práškovou barvu, která se dále míchá s pojidly podle používané techniky. 

piktogram - jednoduché, každému srozumitelné obrazové znázornění, které nahrazuje nápisy (např. červený kříž ukazuje ošetřovnu, kráčející postava označuje přechod silnice, obraz kufru upozorňuje na úschovnu zavazadel). Srovnej: stylizace

písmo - dnešní písmo je výsledkem dlouhého vývoje. Od obrázkového písma, přes ideogramy, hieroglyfy (u Egypťanů) a klínové písmo (v Mezopotámii) až k písmu hláskovému. Za původce současného písma jsou považování Féničané, od nichž převzali znaky Řekové. Z řecké abecedy se pak vyvinulo písmo latinské (základ dnešního písma západooevropského) a cyrilice (základ dnešní azbuky užívané ve východní a jižní Evropě). Z hlediska typografie se písmena rozlišují podle tvaru (např. latinka, antikva, azbuka, fraktura atd.), podle kresebného rázu (např. vlasové, polotučné, tučné, groteskové, psací atd.). Krásné písmo viz kaligrafie.

plagiát (z latinského palgium = kradení lidí) - ve starém Římě byl jako plagiátor označován člověk, který prodával kradené otroky. Dnes termín plagiát označuje dílo, které se tváří jako původní, ale vzniklo prostou kopií díla jiného. Má tak blízko k padělku, falzifikátu. 

plaketa (z francouzského plaquette = ozdobná deska) - reliéf ve tvaru desky, mnohdy s námětem k určité události, výročí apod.

plastika (z řeckého plastes = sochař) - socha, trojrozměrné výtvarné dílo, které je modelováno, vzniká tvarováním nebo přidáváním sochařské hmoty, většinou hlíny, vosku, sádry nebo plastických hmot. Vytvořené dílo je odlito do formy, ze které se odlévají definitivní sochy (sádra, plastické hmoty, kovy apod.) Příbuzný výraz je "skulptura".

plenér (z francouzského en plen air = pod širým nebem) - malování krajin ve volné přírodě, práce venku v přírodě. Začala se užívat od poloviny 19. století (barbizonští malíři).

plocha - jeden ze tří základních prvků výtvarného díla (spolu s body a liniemi). Obvykle je ohraničena obrysem (konturou). Známe však také plochy neohraničené, nekonečné (např. obloha). Plocha má vždy barvu: někdy je jednobarevná, jindy pestrá, nebo dokonce vzorovaná. Srovnej s pojmem: dekor.

podklad - vrstva klihu, křídy a oleje nanesená na podložku, aby na ní lépe držely barvy. Mezi malíři se nazývá "šeps". V obchodě lze koupit šepsové plátno: savé (křídové) nebo hladké, málo savé (s větším přídavkem oleje).

podložka - ve výtvarném umění je to plocha, na kterou malíř maluje (např. papír, lepenka, sololit, dřevo, plátno, omítnutá stěna atd.)

podmalba - počáteční fáze malby obrazu, kdy po předběžném rozvržení motivu v ploše obrazu či kresbě malíř nanese první barevnou vrstvu na podklad obrazu. V podmalbě se užívají jen některé barvy, které dobře schnou, protože podmalba musí být před další prací dokonale zaschlá, aby další vrstvy barev nepraskaly.

podstavec (z německého sokl) - v sochařství tvoří část díla (např. pomníku), která nese a zvýrazňuje vlastní sochu. Podstavci se říká také "sokl". 

pohyb - akce lidského těla nebo přemístění z jednoho místa na druhé. Narozdíl od filmu je výtvarná tvorba uměním bez pohybu. Malíři i sochaři se snaží pohyb nahradit nebo jej nějakým způsobem do svého díla zapojit, více viz mobil, kinetické umění)

pointilismus (z francouzského point = bod, tečka) - malířský směr v 80. letech 19. století užívající barevných bodů, které splývají v barevnou plochu až v oku diváka. Přitom vzniká v oku pozorovatele dojem plochy doplňkové barvy a celý obraz začíná barevně vibrovat. Největšími představiteli pointilismu byli G. Seurat a P. Signac. Tento směr bývá také označován jako postimpresionismus nebo neoimpresionismus.

polychromie (z řeckého polys = mnohý, chorma = barva) - mnohobarevný, pestrý. Užívá se k označení díla, které je namalováno bez měkkých barevných přechodů. Slovo má opačný význam než monochromní.

pop art (zkratka z popular art, za angličtiny = lidové umění) - výtvarný směr vzniklý v 50. letech 20. století v USA, později se rozšířil i do Evropy. Ruší hranici mezi uměním a realitou, která nás obklopuje. tím tvůrci povýšili témata reklam, komiksů, inzerátů, běžné dokumentární fotografie atd. na úroveň uměleckou. (A. Warhol, R. Lichtenstein, G. Segal).

polychromie (z řeckého polys = mnohý, chorma = barva) - mnohobarevný, pestrý. Užívá se k označení díla, které je namalováno bez měkkých barevných přechodů. Slovo má opačný význam než monochormní.

portál - hlavní vchod do budovy vybavený někdy i sochařskou výzdobou

portrét (z francouzského portraire = vypodobnit) - zobrazení konkrétního člověka na základě jeho fyziognomických rysů. Může jít o zobrazení jednoho člověka nebo skupiny více osob (dvojportrét, skupinový portrét). osoby mohou být zobrazeny v různém stupni úplnosti, od celé postavy, přes zachycení horní části těla (po kolena), polopostavy, přes zachycení horní části těla (po kolena), polopostavy (zobrazení po pás), poprsí (hlava s rameny) až po zobrazení pouhé hlavy. Obličej může být zachycen zepředu (en face), z boku (profil) nebo v různých úhlech natočení (např. tříčtvrteční profil). Zvláštní druh portrétu představuje, kdy se malíř zpodobňuje sám. Tvorba portrétu odpovídá kánonu doby, ale současně musí vycházet z individuálních rysů zobrazované osoby. Objevem fotografie ztratil portrét své výsadní postavení k zachycení podoby osoby a zaměřuje se spíše na postižení psychiky a charakteru postavy. 

profil (z italského profilo = průřez) - pohled ze strany. Tím vynikne hlavně tvar nosu a obrys čela a bardy. V portrétní malbě je profilem obraz hlavy z boku. Zřetelně zobrazuje obrys nosu, brady, čela a uší, vyklenutí lebky, temene.

projekt - představa technického díla (stavby mostu, železnice apod.). Obvykle je zachycen kresbou, technickým plánem, výkresem, případně ještě slovním vysvětlením. Projekt ve škole (ve vyučování) je řada lekcí, které řeší jeden úkol či téma. Takové projekty jsou obsahem tohoto sešitu.

projektové umění - druh výtvarného projevu, kde je nápad, představa či idea důležitější než konečné provedení. To může zůstat jen v náčrtu, ve skice. Blízký pojem: konceptové umění

proporce - vzájemný vztah jednotlivých částí celku (např. velikost oken a dveří v průčelí budovy). Nejčastěji hovoříme o proporcích při zobrazování lidského těla. Srovnáme přitom velikost hlavy vzhledem k celkové výšce figury, posuzujeme délku rukou, nohou atd. Blízký pojem: kánon

prostor - ve výtvarné činnosti trojrozměrné prostředí, které je základním místem pro architekturu a sochařství. Malba, vyjadřující se plošně, se snaží vytvořit iluzi prostoru pomocí lineární perspektivy, podobně i reliéfní sochařství. Lineární perspektiva může být podpořena světelným kontrastem, v malbě i tzv. barevnou perspektivou, založenou na psychických účincích teplých a studených barev. Moderní umění 20. století iluzi prostoru na obrazech zrušilo a vyjadřuje se plošně.  

prostorové plány - malíři krajin rozlišují obvykle tři plány

• popředí
• střední pásmo
• pozadí

Obraz, kde jsou tři plány zřetelně odlišeny, vzbuzuje dojem velké hloubky.

purismus (z latinského purus = čistý) - snaha o čistotu a oproštění se od cizích vlivů. 

průčelí - přední stěna budovy

průčelní poloha - v perspektivním kreslení tak označujeme polohu modelu (kvádru, krabice, budovy), který je natočen přední stranou (stěnou) k diváku. Podobný pojem: nárožní poloha